Pozoroval jsem tvoji tvář a snahu přijmout minulost bez špetky pokoření v přítomnosti. Byl to úctihodný výkon, lety vybroušená reakce na bolest všech dní, které se snažíme zapomenout. Vlastní přesvědčování sebe sama o tom, že jsme minulost ovládli, naše útrapy zahnali a do dnešních dní se vydáváme jako neohrožení rytíři bez Achillových pat. Srovnaní, vyrovnání, v klidu a pohodě.
Hrajeme hry. Naše dospělé hry. Děti si hrají na dospělé a dospělí si hrají na dospělé. Emočně, citově, vztahově, zenově… Už už se blížíme k posvátné dokonalosti a ta sviňa život nás zase prozradí a přichystá nám další políček do našeho k dokonalosti mířícího života. Buddhistický chrám se rozpadá a na povrch vyplouvají všechny naše slabosti, pochyby, bolesti. Jsme zase v jednom kole zachraňování vlastní duše. A je to tak správně. Je to tak v pořádku. Je to tak.
Víš, je věčná škoda zapomenout na strasti. Nevidět je. Jsou to často klíčové stavební kameny našeho bytí.
Opusťme v poklidu a pokoře naši snahu urvat dokonalost. Neexistuje. V každou malou chvíli se náš domeček z karet boří a my jej opravujeme. Zas a znovu. Od prvních dní našeho vědomého správcovství až do konce dní, kdy předáme klíče k našemu tělu někomu jinému. Do té doby jsme opraváři vlastní duše. Jedeme v euforii z kopce, abychom v zápětí úpěli na cestě zpátky, směrem k vrcholu. A je to tak správně. Je to tak v pořádku. Je to tak.
Víš, je věčná škoda zapomenout na strasti. Nevidět je. Jsou to často klíčové stavební kameny našeho bytí. Rád o nich mluvím, s láskou. To je podle mě to nejdůležitější. Nevidět a nechtít vidět tmu totiž znamená, že nedokážeme ocenit ani světlo, které jí prostupuje.
Až mně budeš zase jednou po cestě vyprávět o blběně, budu moc rád, když si dopřeješ trochu vzteku a bolesti, které v tobě vzbuzuje. Jakmile totiž jednou láskyplně obejmeme tmu, dokážeme o to víc milovat světlo. Užijeme si jízdu z kopce i úmorné šlapání zpět. Přijmeme život se vším, co nám přináší.
Další cestopisy.
Vo směru
Životní směr je rozhodnutí. Ostatně jako všechno, nebo alespoň většina věcí, které jsou zdánlivě, nebo opravdu, v naší...
Vo krávě
Řešení věcí vyšší morální hodnoty je důkazem hojnosti, jistou formou snobismu, který nám dovoluje přemýšlet o světě a o...
Vo hrobech
Chvíle strnulosti. Decentní hnědé kalhoty s azurovým prošíváním se sklání nad žulovou deskou a toho roku výjimečně zářící,...
Nejnovější komentáře